Na jihovýchodním svahu horského hřbetu, jehož nejvyšší vrchol jest Pecný (576 m), kde v prudkém spádu přecházejí stráně v rovinu podél potoka Jevanského, vznikla asi v 12. století ves Střimelice. Snad dostala ves jméno od strmých skal, jichž zbytky vidíme dosud nad vsí, které kdysi nápadně strměly do výše ostrými hroty, z nichž zachovala se jen Skalka, ostatní vylámány byly na stavební kámen a na štěrk. V nejstarším zápisu zní název vsi Strmělíce, pak Střimelice. Celý kraj od 10. století byl v rukou knížat českých, kteří tu měli Hradec uprostřed velkých lesů, opevněné místo, kde sídlil lovčí knížecích lesů a kde knížata česká na lovu časem nalézala útulek. Jak známo, na jednom takovém lovu kníže Oldřich setkal se nedaleko odtud v posázavských lesích s poustevníkem Prokopem as r. 1032. V několika letech poté vystavěn byl pro sv. Prokopa a jeho družinu slovanských mnichů klášter sázavský. Tím přichází celý kraj okolní v dějinnou známost. Jistě klášter působil kulturně pilnými mnichy na své nejbližší okolí, zvláště když slovanské mnichy vystřídali mniši latinského obřadu, cizinci hlavně z Porýnska, kteří přišli z kulturnějšího prostředí, kde bylo vyspělejší polní hospodářství. Již slovanský opat Božetěch vyznamenal se v umění stavitelském a sochařském, latinští mnichové přinesli s sebou kulturu ze západu, vyšší v umění, rolnictví a řemesle.. Opat Reginhard, jehož rodový šlechtický znak zachoval se na portálu chrámu hrusického, začal první v naší vlasti vyráběti sklo. Z majetku knížecího část v 13. stol. obdrželi páni z Cimburka, Jistě drží Zvánovice, Hačky, Hradec, velikou část Střimelic a ves Dědice (nynější Hradové Střimelice). Část Střimelic (Kostelních) je v rukou jiného rodu. Panovník asi počátkem 14. století dal je v držení rodu Kolovratů. Četně rozvětvený rod který vyšel z vladyk ze vsi Kolovrat u Uhříněvsi, drží porůznu zboží v 14. století v Posázaví až k Ledči. Také na tvrzi myšlínské sedí Kolovrati. Panoši z tohoto rodu v Střimelicích vystavěli kol r. 1300 na srázné stráni nade vsí tvrz a kostel. Zboží panoše střimelického je ve vsi nepatrné, majetek však mají držitelé tvrze i jinde ve vzdálených dědinách. Kolovrati, mající ve znaku zlatou orlici v modrém poli, znamenitě se rozšířili i v západních Čechách. Vladyka z Kolovrat, který sídlíval původně v opevněném srubovém dvorci dole v rovině pod stráněmi, vystavěl pak tvrz a do opevnění pojal nově založený kostel — postavený v gotickém slohu. Kol kostela a tvrze zdvihala se vysoká hradební zeď. Hřbitov kolem kostela založený trvá podnes. V listině z r. 1320, svědčící o prodeji Zvánovic a ostatních dědin klášteru svatojiřskému, praví se zřejmě o Střimelicích, že je tu kostel (ubi est ecclesia). K farnímu kostelu ve Střimelicích patřily od počátku Střimelice (Kostelní) Hořejší, Střimelice původně zvané Dědice, pak nazvané Dolejší s hradem nedaleko vsi, Hačky, Hradec, mlýny: Propast a Růžkov (Hruškov) a Zvánovice. Obydlí plebánovo bylo asi naproti kostelu na poli, kde nad úvozem rozkládá půvabně svou korunu stará planá hruška, která zobrazena jest s kostelem na pečetí obce kostelnostřimelické.

Roku 1677 bylo v Kostel. Střimelicích 8 hospodářů, 6 chalup a mlýn Růžkovský. V té době nevědělo se už o tvrzi u kostela a zpráva současná dí, že u kostela vynacházejí se zbořeniny nějakého stavení, věděti však gruntovně se nemůže, co bylo bývalo.« Okolí kolem kostela dosud nazývá se Hradčany a vedle poloha polní má název »pod hradem«. Obyvatelstva přibývalo. R. 1844 měla už ves 46 domů a 343 obyvatel. Sedláci byli: Moravec 1, Doležal 12 a 27, Dynyhil 14, 18 a 20, Černý 15, Procházka 17, Knížek 21 a 36, Semrád 22, Heřmanský 23, Urban, představený 30. Chalupníci: Novotný 10, po něm Abraham Freund, Červinka 19, Štěch 25. Ševci: Mašek 4, Dlažek 9, Kratochvíl 17, Matějka 29, knihař: Liška 35, krejčí: Šunda 42, učitel: Klíma 40. Tkalci: Havlík 4, koláři: Hradecký 13, Lada 34, tesaři: Chejn 15, Bašta 32, Budský 41, slouha:Matěj Lacina 11, obchodník: Orlík, žid. R. 1930 obyvatel 301, katol. 232, čsl. a bez vyznání 69. Za 80 let ubyli 54 lidé, počet rok od roku klesá. R. 1850 zvolen starostou Jan Urban, sedlák 30, obec. radními: Josef Šalda, mlynář propastský a učitel Klíma.