Stříbrná Skalice - svědectví archeologie

07.06.2011 23:00

STŘÍBRNÁ SKALICE : Z MINULOSTI I PŘÍTOMNOSTI (P.KNEJDL 1986)

SVĚDECTVÍ ARCHEOLOGIE

Již z mladší doby kamenné, mezi koncem 6. a počátkem 4. tisíciletí před naším letopočtem, se zde najdou první stopy pobytu a zejména čin­nosti člověka. Je to doba, kdy se na území Čech usazují první zemědělci. Roku 1937 se podařil na "Bílém kameni" nedaleko města Sázavy zají­mavý objev. Nedaleko lomu na krystalický vápenec se ukázalo, že sou­časní kameníci tu měli předchůdce asi o šest tisíc let dříve. Lid tzv. vypí­chané keramiky zde hledal a nacházel materiál pro své nástroje a ozdo­by. Vápenec tu byl povrchově lámán z jam, které měly v průměru 5-10 m a nebyly hlubší než 3 m. V jamách a kolem nich byla nalezena řada rozbitých palic a sekeromlatů, používaných a poškozených při těž­bě. Vytěžený vápenec byl v této době užíván zejména k výrobě "mramo­rových" hlazených náramků a jiných ozdob. Z roku 1953 se datují ne­obyčejně bohaté nálezy z Bylan jihozápadně od Kutné Hory, které patří zhruba téže době. Bylany jsou ovšem od střediska našeho zájmu již znač­ně vzdáleny. V bezprostřední blízkosti Skalice na Čapíku byly v roce 1940 nalezeny zlomky kamenných seker. V roce 1969 byly 10 až 15 m východně od ohradní zdi kostela sv. Jakuba v Rovné směrem po svahu proti zalesněné stráni nalezeny keramické zlomky pozdně hradištní kera­miky. Časově nejsou nepochybně vzdáleny od vzniku kostela a pocháze­jí patrně z osídlení okolo tvrze, kterou tu je možno předpokládat vzhle­dem k charakteru kostela. (Zpráva J. Bubeníka v archívu Archeologické­ho ústavu ČSAV.)

Středověké hradiště archeologové předpokládají jihovýchodně od Stříbrné Skalice a severně od Vlkánčického potoka v kopcovitém pásmu pojmenovaném Na hradcích. I toto jméno napovídá nějaký hradištní útvar. V lese na východní straně návrší je terénní vlna, podobající se va­lu s příkopem. Uzavírá kruhovitý prostor o průměru asi 30 m, který byl částečně stržen při úpravě skály nad pravým břehem Sázavy. Na návrší však nebyly nalezeny žádné zlomky nádob ani jiných předmětů, které by prokázaly osídlení. (Ze zprávy J. Kudrnáče v archívu Archeologického ústavu ČSAV z 19. 11. 1962.)

Jen tolik vypovídá archeologie o nejstarším osídlení Stříbrné Skalice a jejího bezprostředního okolí. 

—————

Zpět