Nová obecní kronika od r. 1928

 

František Nevšímal, ředitel obecní a měšťanské školy ve Stříbrné Skalici, začal psáti novou obecní kroniku dne 12. července 1928

Opis části zákona, která musela být součástí kroniky 

Zákon z 30. ledna 1920 č. 80 sb. stanoví , že každá politická obec jest povinná založiti a vésti pamětní kvihu obecní. K založení a vedení pamětní knihy obecní zřízena budiž v každé obci komise. Zápisy provádí kronikář ustanovený obecním zastupitelstvem za přiměřenou odměnu. Kniha má býti pevně sešita, listy očíslovány.Počet listů potvrdí obecní rada na titulním listě pečetí. Kniha buď v pevném a trvalém pouzdře na místě bezpečném proti ohni na radnici, nebo v archivu. 

 

Nová obecní kronika začíná plánky a fotografiemi

 

 

    Radnice s podloubím po opravě v roce 1921

 

 

 

Most v Betlémě po opravě 1923

 

Sokolovna roku 1926

 

Skalice od jihu v roce 1897. Stráň na Hradě dosud neosázena.

 

Pomník padlých vojínů v I. světové válce. Pomník byl postaven péčí Sboru dobrovolných hasičů ze Stříbrné Skalice. Odhalen byl 24. srpna 1924.

 

 

V další části je seznam domů a jejich majitelů ke dni 12. června 1928.

 

K tomuto dni bylo v obci evidováno 217 čísel popisných a ke každému číslu je zapsán majitel. Na př."

čp. 1. Katolická fara - Administrátor Vávlav Vedral

čp. 2. Karel Hruša - pekař

čp. 3. Josef Sládek

čp. 4. Karel Kratochvíl - mlynář

čp. 5. František Dušek - notář

čp. 6. Josef Janovský - rolník

čp. 7 Sláva Janovský - rolník

čp. 8. Josef Konvalinbka - zedník

čp. 11. František Šimek - řezník

čp. 14. Josef Vaněk - hudebník

 

čp. 17. Josef Janovský - obchodník

čp. 20. Připraveno pro poštovní úřad.

čp. 23. Františka Nováková - porodní asistentka

čp. 27. Dr. J. Peters

čp. 28. Knížecí hájovna - Jindřich Crhonek

čp. 30 . Alois Šmejkal - zahradník

čp. 34. Frant. Šíbal - mistr kominický

čp. 39. Jan Štěrba  - tesař

čp. 41. Ant. Svoboda - cestář

čp. 49. Sokolovna - Aug. Stírka

 

čp. 59. Jan Havlíček - hrnčíř

čp. 63. František Smolík - obuvník

čp. 87. František Povolný - ponocný 

čp. 100. František Šusta

čp. 150. Alois Kopal - obuvník

čp. 200. Josef Soustružník - truhlář

čp. 217. Josef Franěk  - zedník

 

 

Následují statistická data

Při sčítání lidu v roce 1900 bylo ve Skalici 190 čísel. Z těch bylo obydlených 184 a neobydlených 6.

Všech přítomných obyvatel  1168

mužů                                  567

žen                                     601

Z obyvatel bylo trvale přítomných 563 mužů  a 599 žen

Na čas                                4 muži  a 2 ženy

Z obyvatel bylo zdejších příslušníků   309 mužů a  322 žen

Cizích příslušníků zdejšího okresu      106 mužů a 124 žen 

Cizích příslušníků odjinud                  148 mužů a 155 žen

Umělo čísti                                       982 osob   464 muži  a  518 žen

Neumělo čísti                                    186 osob   180 nedospělých dětí a 6 osob dospělých. 

 

Podle náboženství bylo Římských katolíků 1161 a evangelíků 7.

Polních hospodářství bylo 129.

Živnostenských a obchodních provozoven 56.

Koní roku 1900 napočteno v obci 40, hovězího dobytka 402 kusy, 57 koz, 42 ks vepřového dobytka, 51 úlů, 269 husí, 17 kachen, 1294 slepice, 11 ks jiné drůbeže.

Roku 1910 na počteno 198 čísel popisných a 1010  obyvatel..

Z přítomných obyvatel    484 mužů    526 žen

983 osob přítomných trvale  27 na čas.

696 osob zdejších příslušníků, 111 osob ze zdejšího okresu a cizí  203 osoby.

Římských katolíků 1005, evangelíků 1 osoba, bez vyznání 4 osoby.

 

 

Hospodářská statistika

Katastr zdejší obce má 1424 ha, 1617 m2

Z toho obdělaná půda  376 ha, 90 a.

Výměra luk      45 ha, 33 a.

Lesy, pastviny a neplodná půda 1001 ha, 92 a.

Zahrad u Skalice mnoho není. Ovocné stromy by se dařily na pozemcích výše položených, na Čapíku, Na hradcích u Klíčů. Skalice jest v údolí, kde stromy z jara brzy pučí a mrazivé větry jež potov údolím protahují ničí květ i listí. Ovocné stromy trpí velmi rakovinou.

 

 

Živnostenská statistika

V červenci 1928 bylo zde 52 živnostenských a obchodních provozoven. Z nich byli 3 mlynáři, 4 hostinští, 1 mistr kominický, 3 obchody střižným zbožím, 1 obchod dobytkem, 6 obchodů podle paragrafu 38, 4 hrnčíři, 4 truhláři 5 krejčích, 5 obuvníků, 2 řezníci, 2 pekaři, 1 holič, 2 pokrývači, 1 trhovec, 2 koláři, 2 kováři, 1 porodní asistentka, 3 obchodní jednatelé, 1 sklenář. 

Tovární výroba řemesla utlačuje, což se u nás vidí v hrnčířství, krejčévství i ve výrobě nové obuvi. Několik krejčí pracuje pro oděvnické závody v Praze.

 

 

Spořitelní a záložní spolek

Drobní vkladatelé předávají své úspory zdejšímu Spořitelnímu a záložnímu spolku jenž vznikl r. 1898. Pro zdejší obec má značný význam protože poskytuje laciného úvěru.

Rozvoj spolku jeví se v údajích (Kč).

Rok	Počet členů	Úsp. vklady	Výpůjčky	zisk
1910	133	89.447	65.999	695
1915	141	123.011	72.198	771
1920	111	492.341	52.416	2.665
1925	134	1,438.873	371.585	6.957

 

 

Kulturně působí v obci

škola, některá sdružení a spolky. Podle sčítání z roku 1900, bylo v 1000 dospělých osobách 6 lidí, kteří neuměli číst ani psát. ˇkola pořádá při význačných památkách dětské oslavy a kromě toho dětské besídky. Obecná škola vznikla snad již v 17. století, měšťanská škola 1. ledna 1921 O kulturní činnost se stará tělovýchovná jednota Sokol, hlavně její dramatický kroužek, místní osvětová komise a kroužek dělnických divadelních ochotníků. Obecní knihovna jest hojně navštěvována aobsahuje k červenci 1928 - 642 svyzky, učitelská knihovna ve škole 360 a žákovská 339 svazků.

 

 

Sociální péče.

Skalická obec má svůj chudobinec. Jest to domek čp. 156 u cesty do Dolů a na Čapík. Má dvě místnosti, ale účelu sociální péče nevyhovuje, proto do rozpočtu na rok 1928 byla zařazena částka na výstavbu chudobince.

 

 

Zdravotní poměry

Ačkoliv zdejší obyvatelstvo žije v poměrech někdy tísnivých, přesto zdravotní stav jeho byl po léta dobrý. Do roku 1925 nebylo v matrice farní zaznamenáno, že by byl kdo umřel na tuberkulozu. Potom se  vyskytly případy smrti tuberkulozou, ale byli to hlavně muži, kteří prožili válečné útrapy.

 

 

Pitné vody v místě byl nedostatek, proto zřízen byl dřevěný vodovod jenž přiváděl vodu ze šachet do kašny na náměstí u rohu nové školní budovy čp. 69. Dřevěné potrubí potřebovalo časté opravy, a kašna nevyhovovala zdravotním předpisům, proto kašna zrušena a položeno potrubí železné r. 1907.

 

 

Při tom se ponechalo kus přívodní železné roury o menším rozměru a když v létech 1925 -1928 rozvedena byla voda do četných obydlí, nedostačoval přívod vody, že v některých stojanech a výše položených obydlích voda netekla .

 

Od hostince čp. 137 vede krytý kanál k faře čp. 1, kde se spojuje s kanálem od školy a vyúsťuje do potoka u čp. 58. V Betlémě je kanál od čp. 104, do potoka u čp. 38. Oba kanály však nepostačují a je třeba ještě jich i z jiných míst, aby se zdravotní stav obce zlepšil. Také úprava Jevanského a Mřeňovského potoka prospěla by obyvatestvu, neboť rozvodněné potoky podobají se bystřinám a škodí.

 

 

Spolky

Nejstarším spolkem v obci je Společenstvo různých živností založené roku 1728 podle cechovního řádu císaře Karla VI. Společenstvo má cenné cechovní památky a oslavilo roku 1928 24. června dvousté výročí svého založení. Při té oslavě odevzdal sekretář obchodní a živnostenské komory v Praze Dr. Samek krásný Hinajsův diplom zlatá medalie.

 

Sbor dobrovolných hasičů vznikl roku 1877

První stříkačku zakoupila obec roku 1869 od firmy Haber z Karlína.. druhou lehčí stříkačku dodala firma Smokal ze Smíchova r. 1899.

 

Ochotnický spolek „TYL“ založen roku 1891. Sehrál mnoho půlených divadelních her, když v roce 1903 vznikla tělocvičná jednota Sokol, přeměnil se v dramatický odbor Sokola. Sokolovna postavena byla roku 1921 na Hradě, na místě kde stávala stará školní budova, jež obec prodala Sokolu za 15.000 Kč.

 

Vodové družstvo působilo v obci při melioraci jež se prováděla roku 1906.

 

Rolníci si založili Hospodářský spolek a menší zemědělci Jednotu domkářů a malozemědělců

 

Z politických stran byla tu organizace sociálně demokratických bratrů, čsl. socialistů, agrárníků, živnostníků a lidovců. Po rozpuštění sociálně demokratické strany vznikla tu organizace komunistická. Politické organizace kandidovaly při obecních a říšských volbách.

 

 

Volby v obci

V prvních volbách do obecního zastupitelstva r. 1919

získala z 18 členů strana sociálně demokratická 7 členů

republikánská ( agrární 4 členy

živnostenská 3 členy

československých socialistů 2 členy

lidová 2 členy 

 

 

Při obecních volbách r. 1923

snížen počet členů zastupitelstva na 15 členů úbytkem obyvatelstva

Z toho získala strana domkářů a dělníků 4 členy

strana čsl. socialistů 3 členy

strana lidová 3 členy

republikánská 2 členy

živnostenská 2 členy

Domoviny ( nepol. Str.) 1 člena 

 

 

Při obecních volbách 1927 z 15 členů obecní rady

dostala nepolitická skupina 3 členy

strana komunistická III. Inter. 3 členy

strana čsl. socialistů 2 členy

strana republikánská 2 členy

sociální demokrati 2 členy

strana lidová 2 členy

strana živnostenská 1 člena

 

Zájem o politické strany mezi obyvatelstvem ochabl. Trochu se ještě politizuje o volbách, ale potom účast na politických schůzích bývá malá. Politické třídění vyhraněné bylo po převratě, kdy se čekalo od politických stran, že vykonají více než jak se později ukázalo. I v nepolitických schůzích bývá nyní menší účast.

 

 

Obecní hospodářství

 

Obecní rozpočty vykazovaly

 

roku	příjem - korun	vydání	schodek	úhrada
1904	Kr. 4.475.70	Kr. 5.499,88	Kr. 1.024,18	20% přirážka
1910	Kr. 5.098,62	Kr. 6.688.62	Kr. 1.598	30 % přirážka
1925	Kč. 33.784	Kč. 40.467	Kč 6.683	100% přirážka
1926	Kč. 112.378	Kč. 119.167	Kč. 6.719	100 % přirážka
1927	Kč. 67.619	Kč. 81. 567	Kč. 13.948	50% přirážka k činži, 200% k ostatním daním

 

 

Školní rozpočty

 

roku	příjem	Vydání	Schodek	úhrada
1905	K. 264,50	K. 802,13	K. 538,63	10% přirážka
1910	K. 290,50	K. 831,53	K. 541,03	10% přirážka
1915	K. 274,-	K. 894,88	K. 628,88	10% přirážka
1920	Kč. 486	Kč. 4912,-	Kč. 4.526,-	100% přirážka
1925	Kč. 1629	Kč. 21.754,-	Kč. 20.125,-	350% přirážka

 

Při rozpočtech se jeví předválečná šetrnost. V obecních rozpočtech 20% a 30 % , ve školních rozpočtech přirážka 10 %. Po válce ukázala se potřeba oprav na budovách obecních i škole, proto procentní míra přirážek se rozšiřovala. Ve školním rozpočtu velkou potřebu ukazuje měšťanská škola. Bylo by dobře, aby na měšťanskou školu přispívaly o sousední obce.

 

Poznámka: Pokud jste některou část tohoto pokračování nestihli, můžete si ji přečíst na stránce "Z pamětní knihy obce Stříbrná Skalice"